Co jíst v zimě?

27.1. 2023 (Aktualizováno: 1.6. 2023)Lenka Komárková392x0 Komentářů

Když s lidmi mluvím o tom, že jím převážně živou veganskou nevařenou stravu, často slyším: „No, to si v zimě neumím představit.“ a nebo „Potřebuji mít v zimě horkou polévku.“.

Je zajímavé, že bych sama stejnou větou reagovala ještě před pěti lety, kdy jsem o živém stravování nic nevěděla.

Tento rok je to má čtvrtá zima od chvíle, kdy jsem se rozhodla jít touto stravovací cestou. Každá nová zima (vlastně každé nové roční období) mi přináší do jídelníčku a stravování nové objevy a návyky.

Myslím, že pro vás může být zajímavé, když s vámi některé s nich posdílím. Považuji za důležité uvést, že nejsem výživový poradce ani znalec Ayurvédy či Tradiční čínské medicíny. Řídím se čistě tím, jak mě vede tělo a intuice.

Vycházím z faktu, že každé tělo je jiné a každé potřebuje jiný přístup. Záleží také v jakém stavu se právě nachází.

Věřím, že se můžeme léčit vhodným stravováním sami. Jediné co k tomu potřebujeme, je vědomé propojení se se svým tělem a vnímání jeho potřeb.

Tento článek jsem pojala inspirativně. Mým cílem je inspirovat vás tím, k čemu jsem došla vlastní zkušeností nebo co jsem převzala, protože mě dobrá duše sdílející své zkušenosti také inspirovala.

Líbí se mi myšlenka vzájemné inspirace. Jak to zní vám?

Nechť zde naleznete inspiraci pro sebe, a když to tak budete cítit, můžete mi poslat zprávu a inspirovat také vy mě. Budu za to ráda :-).

Stále se učím vnímat jemnější a jemnější náznaky těla a způsoby, jakými se mnou komunikuje.

Cítím, že mi právě živá veganská strava pomáhá se na své tělo lépe nalaďovat. Kdo ví? Vám může stejným způsobem pomáhat jiný přístup nebo technika. Stačí začít zkoušet a hledat svou cestu.

Velkou pomoc a podporu nacházím také v praktikování jógy, bytí v přírodě, dechových cvičeních, meditacích, vědomém tanci a kakaových ceremoniích.

Co mě naučily zimy?

  1. Nejíst chlazené potraviny ihned po vytažení z lednice.
  2. Teplé živé kaše.
  3. Dělat si živé zeleninové polévky s teplou vodou.
  4. Střídat mixované polévky a čiré polévky.
  5. Používat zahřívací koření.
  6. Jíst místní a sezónní zeleninu a ovoce.
  7. Jíst oživené ořechy a semínka – ideálně místní a sezónní.
  8. Zapojit více sušičku.
  9. Používat divoké bylinky a plody.

1. Nejíst Chlazené potraviny

První zimu na převážně živé stravě jsem v listopadu a prosinci měla velmi citlivé zažívání. Po jakémkoliv jídle jsem cítila nevolnost a zažívala pocity na zvracení. Tehdy jsem nerozuměla tomu, co se děje a proč se to děje.

Až po dvou letech, kdy jsem si uvědomila svou citlivost na studená jídla vychlazená v lednici, mi to došlo. Během prvního roku jsem jedla hlavně saláty, protože jsem ještě nevěděla, jak si mohu živou stravu zpestřit a připravit. Chystala jsem je ze zeleniny vytažené z lednice.

Pro oběd jsem si během polední pauzy chodila do blízkého raw-vegan bistra na letní rolky. Ty měli připravené a uskladněné v lednici. Když jsem si je koupila, obvykle jsem je hned snědla.

S dnešními zkušenostmi vím, že jsem si tímto způsobem rozhodila zažívání už během roku, a když se ochladilo, dalo mi tělo jasně najevo, že takto už ne.

Dnes jsem na studené jídlo natolik citlivá, že ho nedokážu sníst. Pokud se mi to přeci podaří, ihned cítím, jak se mi zastavily procesy trávení.

Proto doporučuji jídlo z lednice vytáhnout 2 – 3 hodiny před konzumací nebo přípravou a nechat ho přirozeně zahřát na kuchyňské lince. Chystáte se vařit? Pak to není třeba :-). Pro mě je to zažitý zvyk a dělám to i se zeleninou na vaření.

To, co jsem si nacítila skrze signály těla, zná tradiční čínská medicína dlouho. Milan Schirlo ve svém článku (https://www.milanschirlo.cz/stravovani-podle-cinske-mediciny.html) uvádí:

Pokud s oslabenou Slezinou jíte chlazená, mražená nebo studená jídla z ledničky či k jídlu pijete studené nápoje nebo nápoje s ledem zraníte si Slezinu. Slezina nemá ráda studené potraviny. Navíc takové jídlo strávíte jenom částečně, v těle se začíná zadržovat vlhkost, což může být základem pro vznik mnoha civilizačních onemocnění.

2. teplé živé kaše

Víte, že si můžete udělat teplou kaši z chia semínek, naklíčené pohanky a naklíčených slunečnicových semínek? Teplá bude, když ji zalejete nebo umixujete s teplou vodou do 45 °C.

Teplé živé kaše jsou mé oblíbené zimní obědy nebo pozdní snídaně. Do kaše můžete přidat sušenou dužinu z mladého kokosu, domácí mandlové mléko nebo vlastní živý jogurt. O tvoření vlastních probiotik a živých jogurtů jsem napsala eBook Vytvořte si živý jogurt bez mléka, cukru a kupovaných probiotik.

Skvěle se do ní hodí zahřívací koření, o kterém budu psát v bodě 6.

Ráda používám skořici, zázvor, perníkové koření, hřebíček, kardamon, vanilku nebo badyán.

Kaši můžete osladit medem, kokosovým nektarem, datlí, rozinkami, sušenou moruší, góji, hruškou nebo jablíčkem.

Recept na kaši ze suchých ingrediencí, kterou si můžete doma nebo v práci zalít teplou vodou a umíchat si čerstvou teplou kaši najdete v mém e-booku zdarma „7 rad pro živé stravování mimo domov aneb jak se snadno najíst v práci“.

Můžete si ho stáhnout zde >>.

Další recepty pro vás připravuji, mějte prosím strpení :-).

3. zeleninové polévky

Teplou zeleninovou polévku z čerstvé zeleniny si můžete připravit tak, že umixujete zeleninu a oživená semínka s teplou vodou nahřátou na teplotu do 45 °C.

Naklíčená semínka nebo namočené kešu vytvoří umixováním s vodou mléčný krém. Máte-li rádi spíše zeleninovou polévku bez krémové konzistence nemusíte je dávat.

Je dobré ji ihned jíst, aby zůstala teplá nebo si ji připravit tak, že si do ní ještě před jídlem dolejete trochu teplé vody :-).

Živou stravu mám ráda, ale netrvám na jejím 100 % dodržení za každou cenu.

Poslouchám své tělo, a když si řekne o vařenou nebo dušenou zeleninu, jáhly, quinou nebo amarant, ráda mu je dopřeji.

A tak jsem si druhou zimu hrála s kombinováním krátce povařené zeleniny s RAW polévkami z čerstvé zeleniny.

V hrnci si krátce povaříte nebo podusíte vybranou zeleninu (obvykle jeden druh). Vlastně stačí, když začne voda se zeleninou vřít. Podle velikosti kousků zeleniny v hrnci, je necháte 1 minutu vařit nebo rovnou vypnete vařič a necháte pod pokličkou dojít.

Během toho si připravíte v mixéru ingredience z čerstvé zeleniny a umixujete polévku. Můžete také využít vodu, ve které se zelenina vařila, a když vychladne na teplotu kolem 45 ° C, použít ji do mixéru do polévky.

Vařenou zeleninu dejte do misky a zalejte ji mixovanou polévkou. Každý si dochucuje a zdobí svou misku podle svých chutí. Tento princip se mi hodil, když jsem dělala polévku pro dcerku a manžela.

Můžete si takto vytvořit hráškový krém, mrkvovou polévku se zázvorem, dýňový krém, pikantní polévku z červené řepy a mrkve, brokolicový krém, špenátovou polévku, květákový krém, bramboračku, kulajdu nebo zelňačku.

Recept na RAW zelňačku s vařenou bramborou najdete tady>>.

4. méně mixovat, více kousat

Třetí zimu jsem začala pozorovat, že mi časté jezení mixovaných zeleninových polévek nesedí. Mívala jsem po nich nafouklé břicho a dlouho jsme se cítila plná.

Uvědomila jsem si, že se mixováním dostává do polévky hodně vzduchunemám důvod kousatmíchat ji v ústech se slinami.

Věděli jste proč se doporučuje jídlo dobře žvýkat?

Jedním z důvodů je připravit tělo na trávení, rozmělnit velké kusy na menší a smíchat potravu se slinami na kaši. Díky tomu spolknete méně vzduchu a enzymy ve slinách začínají trávit škroby.

Jinde v těle takové enzymy nemáme. Pokud škroby z jídla nestrávíme v ústech, jinde v těle už k tomu nedojde. Nestrávené škroby v těle kvasí. A to nechcete.

Mixované polévky mi přestaly chutnat. Začala jsem mít chuť více kousat a pustila se do experimentů s čirými polévkami kombinujícími živou stravu a vařenou nebo dušenou zeleninu.

Čirou polévku můžete udělat obdobně jako mixovanou. Rozdíl je v tom, že do misky nakrájíte a nastrouháte čerstvou zeleninu, k ní přidáte vařenou a vše zalejete teplou (ne úplně horkou) vodou, ve které se zelenina vařila. Nakonec dochutíte dle chutí a nálady.

Příště budeme pokračovat

To je má inspirace pro vás. Tedy její první polovina. Celý článek byl na mě příliš dlouhý, a tak jsem se rozhodla rozdělit ho na dva.

V této první části jsem s vámi sdílela své poznatky k prvním čtyřem bodům a v následujícím článku vám napíšu o zbývajících pěti (body 5 až 9). Můžete se těšit na povídání o zahřívacím koření, divokých bylinkách a zapojením sušičky.

Co pomáhá vám? Jaké na sobě pociťujete změny? Pojďte inspirovat také vy mě a napište mi :-).

Děkuji za váš zájem, čtení i inspiraci.

S láskou

Lenka

Lenka Komárková
Lenka žije čtyři roky převážně na živé a veganské stravě. Každým rokem objevuje, jak se tato životní změna projevuje na jejím těle, mysli i vnímání světa. Pomocí stravování, jógy, tibetských mís, numerologie, tance a dechu se naučila vnímat potřeby svého těla a propojit se s ním. Je autorkou eBooku Vytvořte si živý jogurt bez mléka, cukru a kupovaných probiotik >> . Ukazuje lidem cestu k živé stravě, a tím jim pomáhá naladit se sebe, na své tělo, uzdravit se a uvolnit se do života. Můj příběh najdete zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.