Změny, vítejte v mém životě aneb i zastavení pomáhá růstu

Je to čtvrtý měsíc, co jsem doma po přijetí výpovědi v práci pro nadbytečnost. Ano, tak jsem se v práci poslední roky cítila, a proto mi přijetí výpovědi přišlo jako vysvobození. Práce v kanceláři mě vyčerpávala a nedávala mi smysl.

Najednou jsem pochopila, že mě nenaplňuje radostí a nadšením kontrolovat, plánovat, připomínkovat, připomínat se s úkoly a tlačit, aby byly dokončeny včas. Alespoň ne způsobem, jakým jsem to dělala doposud.

Zato doma v kuchyni jsem s nadšením experimentovala s živou stravou do noci, a přitom jsem se cítila plná energie, zpívala si a tancovala.

S přechodem na živou stravu v roce 2019 se mi postupně začalo měnit nejen tělo, ale také nastavení mysli. Jakoby se mi vyjasňovalo…. a stále to pokračuje.

Díky tomu, jasněji vnímám, kam mě srdce táhne. I když to mnohdy neumím vysvětlit racionálně. A už se o to ani nepokouším :-).

Chci pracovat z domova a podle sebe

A tak jsem teď doma a mohu tvořit svou vysněnou práci z domova, z kavárny, z chalupy. A tou je seznamovat ty, kteří o to mají zájem, s živou stravou, vědomým životem a laskavým přístupem k sobě i ke světu kolem sebe.

Pracuji na nových elektronických knihách (RAW vegan jogurtování, Nej recepty z pobytů, Začátky s živou stravou), připravuji úpravu kuchyně pro workshopy naživo, mám za sebou první zkušenost s pobytem v tichu s živou stravou a připravuji další.

Jak se uvolňuji do svého já a svého bytí, přicházejí příležitosti samy jako kouzlem a šité mě přímo na míru.

Vy si můžete v tuto chvíli stáhnout můj e-book zdarma, který jsem psala ještě když jsem chodila do práce :-). Jmenuje se 7 rad pro živé stravování mimo domov aneb jak se snadno najíst v práci. Najdete ho ZDE>>.

Stále ještě padá mlha z některých mých přesvědčení a pohledů na svět. Stále se vyjasňuje a tříbí se mi priority a životní hodnoty. Je to proces a bude pokračovat po zbytek mého života a nejspíše i v těch dalších. A já se na to moooc těším :-).

Přestala jsem si klást otázky: „Proč to nejde?“ a „Co se všechno pokazí?“. Vím, že vše, co mě potká, slouží mému růstu. Pomáhá mi naučit se nové způsoby práce, naučit se změnit myšlenkové pochody, objevovat nové cesty, pustit stará přesvědčení, která mě omezují,……

Jéje, to bude jízda. A já vím, že zvládnu vše. Stačí naslouchat svému srdci a držet se jeho směřování.

Tento článek je pro mě takový restart. Delší dobu jsem nechávala svůj blog i FB funpage Ladíme se na ŽIVOT ležet ladem. Téměř měsíc jsem se nechávala okouzlovat přírodou a zážitky v severním Norsku a přitom jsem se podílela na svém prvním pobytu v tichu s živou stravou.

Byla jsem nadšená a říkala jsem si: „Ano, takto chci žít a pracovat!„.

Tam jsem měla pocit, že nemám prostor pro opečovávání blogu a po návratu už se mi nějak nechtělo. Zkrátka jsem se zasekla.

Lenost nebo umění odpočívat a regenerovat?

Určitě to také znáte. Každý se občas zasekne a přešlapuje na místě. Může to být velmi užitečné. Podívat se, kde se právě nacházím, rozhlédnout se a ujasnit si, kam chci pokračovat. Míváme tendence cítit se provinile, když stojíme a nekonáme. Stává se vám to?

Mě se to stává. Teď už s menší intenzitou. Ale v minulosti a teď se také najdou okamžiky, kdy jsem měla pocit, že jsem asi líná nebo co, když si chci prostě jen tak sednout a být. Nic nedělat, na nic nemyslet, nic neřešit, jen dýchat, dívat se z okna nebo z balkonu.

S uvědoměním, že je také třeba nabírat síly na další akce, vyčistit si hlavu a udělat si jasno, zda chci opravdu pokračovat v nastaveném směru, ke mě přišlo přijetí období záseku.

Umím si více užít fázi rozhlížení a odpočinku. A o to více mám pak sil a jasno, kterým směrem mohu s lehkostí vyrazit vpřed.

Vracím se a hledám další formy předávání svých zkušeností. Uvědomila jsem si, že tohle jsem já. To je odraz mého tvoření. Tady s vámi mohu sdílet své zkušenosti s živou stravou a svou životní cestu. Takto mohu inspirovat tím, co skutečně žiji.

Protože, když nesdílíte své dary, nemohou se dále rozvíjet a vzkvétat. A já hodlám rozkvést do plného a krásného květu.

Zásek při živé stravě

Obdobně můžete narazit na zásek při přechodu na živou stravu. Nebo už živou stravu nějakou dobu jíte a najednou se vám zdá, že jíte stále to samé, tak nějak vás to nebaví a objevují se chutě na technologicky zpracovaná jídla, mlsání a křupání.

Je to normální. I já jsem takovými fázemi procházela a občas ještě projdu :-).

Naučila jsem se je na sobě pozorovat. A vždy když nastanou, kladu si otázky: „Proč mám teď chuť na tohle?„, „Prožívám teď v životě něco nepříjemného a je to zajetý program, jak si ulevit?“, „Snažím se tím něco nepříjemného kompenzovat?„, „Co by mě mohlo uspokojit z živé stravy?“, „Co mohu udělat jinak?„.

Stačí si položit otázku a nechat ji být. Odpovědi přijdou dříve či později samy.

Přijala jsem, že to tak občas je a nekárám se za to, že si v těchto „slabších chvílích“ dám něco, co bych jindy nejedla. Pozoruji na sobě, že se tyto chvíle objevují méně často.

Ze začátku jsem měla obavy, že když začnu jíst něco z běžné vařené stravy, nedokážu u živé stravy zůstat. Teď vím, že je to hlavně o tom, zda chci jíst živou stravu nebo ne. A mé obavy postupně zmizely.

Pokud totiž chcete opravdu jíst živou stravu a vyživovat své tělo, těžko vás od toho něco odvede. Budete se k ní vracet, až u ní zůstanete a stane se vaší přirozeností. Pokud nechcete jíst živou stravu, těžko vás u ní něco udrží.

A já jsem tady, abych vás na vaší cestě k živé stravě podpořila. Vzbudila ve vás radost a nadšení z ochutnávání, vyživování a tvoření. A také z objevování sebe sama, lásky k sobě, svému tělu a celému světu.

Protože, jak někdo moudrý řekl a já parafrázuji, jak jsem zachytila:

„Je důležité, čím vyživujeme svá těla. Ještě důležitější je to, jakými myšlenkami vyživujeme svou mysl.“

A nemůžu nezmínit také třetí pilíř životní HARMONIE, protože zdraví je vyváženost TĚLA, MYSLI a DUŠE. Pamatujme, že je důležité stále vyživovat a vyvažovat všechny tři pilíře zdraví a spokojenosti.