Můj příběh
Pět let žiji převážně na živé a veganské stravě. Pomocí stravování, jógy, tance a dechu jsem se naučila vnímat potřeby svého těla a propojit se s ním. Ukazuji lidem cestu k živé stravě, a tím jim pomáhám naladit se na své tělo, uzdravit se, nalézt sebe sama, radost ze života a uvolnění.
Můj příběh - cesta za zdravím a vnímavostí
Uvolnění, zdravá, živá
Svobodně tvořím jídla dle vlastních chutí, vedená potřebami svého těla. Mohu mlsat a přitom doplňovat tělu živiny místo jeho zanášení technologicky zpracovanými potravinami.
Dokážu se na své tělo napojit a přirozeně mu naslouchat. Vnímat jemné náznaky, přijímat bolest jako důležitou lekci, cítit vlny uvolnění při výdechu.
Dva roky jsem nebyla nemocná. Nejhorší byla asi rýma, která vypadala jako dvoudenní pocit „něco na mě leze“…. ale nedoleze.
Mám více energie, jasnější mysl a představy o svém životě a hodnotách, kterých se chci držet. Prožívám čím dál více nádherných a zázračných okamžiků, protože je dokážu vnímat.
Miluji svůj život. Jsem spokojená, a to se odráží také ve vztahu k dcerce a manželovi. Naše vztahy rozkvetly, začaly se harmonizovat. Více si rozumíme, přijímáme se a méně spolu bojujeme.
Unavená, bez energie, bez nálady
Ještě před třemi lety jsem se tak necítila.
Ráno jsme přešlapovaly s dcerkou před školkou, abych ji tam mohla dát hned, jak otevřou a běžet na vlak a do práce. Odpoledne jsem vybíhala z práce, abych stihla vlak a vyzvednout dcerku, než školku zavřou.
Káťa trávila ve školce 10 hodin denně a já jsem přicházela domů uštvaná a neměla jsem sílu ani náladu s kýmkoliv dalším mluvit. Natož se věnovat rodině.
Chtěla jsem se jen zavřít v pokoji a nic nedělat, nic neřešit, jen tak být. Neměla jsem energii a necítila jsem se moc šťastně. Na Káťu jsem dost křičela a vztahy s manželem se blížily bodu mrazu.
Proč se tak cítím?
Byla jsem v neustálém napětí aniž bych si to uvědomovala. Běhala jsem v nekonečné smyčce a honila se za představou šťastného života, ale nebylo to ono. Říkala jsem si: „Co to je? Proč se tak cítím? Mám vše, co by člověk ke štěstí mohl potřebovat, tak proč se necítím šťastně? Proč mám pocit, že necítím nic?“.
Neuměla jsem si užít ani chvíle volna, dovolenou, okamžiky, které mají být krásné a příjemné. Stále jsem cítila podivný tlak a napětí. Čekala jsem, kdy se něco pokazí. Všude jsem viděla rizika, úrazy, špínu.
Hledala jsem řešení v knihách o osobním růstu a přitahovaly mě také témata zdravého stravování a sebeléčení. Teoreticky jsem to znala, ale prakticky jsem to neuměla uchopit. Byla jsem spíše studijní a analytický typ než praktik. Číst knihy to ano, ale zkoušet něco sama? Do toho se mi moc nechtělo.
Jakékoliv změny nebo experimenty představovaly nejistotu a vyvolávaly ve mě strach z možných selhání a chyb.
Věřila jsem a dodnes věřím, že se může člověk léčit sám různými způsoby a jedním z nich je strava. Nemohla jsem se ale zorientovat v různých radách a směrech, které byly často protichůdné. Tápala jsem a hledala tu správnou cestu pro sebe.
Živá strava – život do těla i mysli
Jako zlomový bod vnímám víkendový pobyt v tichu s živou stravou. Zde jsem se poprvé setkala s očistnými a projasňujícími účinky živé stravy. Kombinace pobytu v přírodě, živé stravy a ticho byla na jednu stranu náročná (hodně jsem si poplakala), ale na druhou stranu neskutečně očišťující.
O živé stravě jsem tehdy slyšela poprvé a zaujala mě. Začala jsem se o tento způsob stravování zajímat. Přečetla jsem knihy a články a živá strava mě zajímala čím dál více. Byla jsem uchvácená tím, co vše si touto cestou lidé již vyléčili, jak „omládli“, ožili, jak se jim změnil postupně celý život.
Rozhodla jsem se živou stravu vyzkoušet sama na sobě. Nadšeně jsem se pustila do praxe. Hledala jsem co vše mohu jíst, jaké potraviny mám kombinovat, jak mohu svou stravu upravovat, aby si zachovala co nejvíce živin, minerálů, vitamínů, enzymů.
Zjišťovala jsem si možná rizika, co se může pokazit, co mi může při takové stravě chybět a jak si to přirozeně doplnit.
Navštěvovala jsem workshopy o živé stravě. Nadchla jsem se pro přípravu živých dobrot tolik, že jsem se i přes své strachy pustila do experimentování, objevování a tvoření vlastních receptů. Najednou mě těšilo hledat a zkoušet nové druhy ovoce, zeleniny, oříšků, semínek, mořské řasy a houby.
Stalo se to pro mě vášní a radostí. Zkouším vše nové, co mi přijde do cesty. Spolu s živou stravou jsem našla radost z tvoření zdravých jídel a sladkostí. Radost ze života mi začala postupně prostupovat tělem i myslí. A stále se to děje a pokračuje.
Žijte také svůj život,
vnímejte také své tělo
Vše, co mi pomohlo na mé cestě za zdravím a spokojeným životem toužím sdílet se všemi, kdo by chtěli s živou stravou také začít, zkusit si ji nebo se s ní seznámit blíže.
Vytvořila jsem eBook zdarma 7 rad pro živé stravování mimo domov, ve kterém najdete tipy a rady pro živou stravu na cesty nebo do práce.
Pro radost z tvoření a podporu imunity si můžete vytvořit vlastní RAW vegan jogurt z probiotik vypěstovaných doma dle eBooku Vytvořte si živý jogurt bez mléka, cukru a kupovaných probiotik. Více si o něm můžete přečíst zde>>.
Pokud bydlíte blízko a máte raději osobní setkání, můžete navštívit můj workshop.
Společně budeme tvořit a ochutnávat živé dobroty a povídat si nejen o tom, co Vám může živá strava přinést a o mých vlastních zkušenostech. Odnesete si s sebou také recepty, abyste mohli zkoušet a tvořit sami.
A pokud byste chtěli delší seznámení s živou stravou, se mnou a se sebou, můžete jet se mnou do přírody na víkend v tichu s živou stravou. To, co před pár lety pomohlo mě, chci nabídnout dále a sdílet. Umožnit tak dalším lidem najít cestu k sobě, ke zdraví a spokojenému životu.
