Mé první kroky k živé stravě

Poprvé jsem se setkala s živou stravou na jógovém víkendu. Jedna z účastnic nás překvapila, když si v restauraci místo teplé polévky dala mísu jablek. Když nám vysvětlovala, že nejí tepelně upravenou stravu, říkala jsem si: „Tyyy jo, co teda jí? To musí být hrozné.“.

Jedla jsem klasickou stravu, jak ji většina známe. Maso mi chutnalo. Milovala jsem pečivo, pizzu a těstoviny. Sladkosti jsem milovala od malička.

Stejná slečna nám vyprávěla, že pořádá víkend v tichu s RAW stravou. Moc jsem o tom nepřemýšlela a hned jsem řekla, že to zní zajímavě, a že pojedu. Bála jsem se, že budu mít na takovém víkendu hlad, a tak jsem si s sebou zabalila jablka a RAW tyčinky. Chtěla dodržet živou stravu a nic jiného jsem tehdy neznala :-).

Hlad jsem neměla

Vše jsem zase vezla zpátky domů. Navíc jsem zjistila, že to jde a že to může být velmi chutné. Narážela jsem ale na svůj konzervativní přístup k jídlu a na hromadu potravin, které jsem nejedla (rajčata, řapíkatý celer, míchané saláty, švestky, třešně, exotické ovoce, které jsem neznala).

Celý koncept víkendu v přírodě, s RAW stravou a tichem (účastníci většinu víkendu mlčeli, aby se lépe napojili sami na sebe) mi dal hodně podnětů k přemýšlení, co chci ve svém životě a jak ho chci žít. Cítila jsem se lehce, měla jsem jasnější mysl a chtěla jsem to zkusit na delší dobu.

Po víkendu jsem zkoušela zavést do svého jídelníčku více živé stravy a hledala možnosti, jak to udělat. Přečetla jsem knihu „12 kroků k syrové stravě“ od Victorie Boutenko a několik článků na internetu. 

Popisované účinky na lidské tělo, mysl a postupné přeladění na cestu k sobě mě přitahovaly.

• Celková detoxikace a čištění organismu.
• Čištění trávícího traktu.
• Léčení dlouhodobých a chronických nemocí (léčení ekzémů, alergií, zánětů v těle, cukrovky, crohnovy choroby, rakoviny,…).
• Lepší nálada (slyšela jsem o léčení depresí).
• Léčení nadváhy.
• Více energie a chutě do života.
• Lepší vnímání potřeb svého těla.
• Prevence před nemocemi. Lehčí průběh.

Narážela jsem na své první překážky

• Jak to ale udělám se svým konzervativním přístupem k jídlu? Nerada jsem zkoušela nové chutě. Držela jsem se toho, co jsem měla odzkoušeno a co mi chutnalo. A tohle byl krok úplně novým směrem.
• Recepty a zpracování mi přišlo zdlouhavé a složité.
• Polovinu ingrediencí jsem vůbec neznala.
• RAW jídla se mi zdála drahá.
• U rodičů a kamarádů jsem zachytávala nejisté a starostlivé pohledy, když mi rovnou neřekli, co si o tom myslí :-).

A přece jsem do toho šla

Chtěla jsem vyzkoušet účinky na vlastní kůži. Co se asi stane?

Ze začátku jsem chtěla být 100 % na živé stravě. A protože jsem ještě moc nezvládala vychytávky v přípravě, jedla jsem dopoledne hlavně ovoce a odpoledne zeleninu a ořechy nebo semínka. To pro mě bylo nejjednodušší.

Brzy mě to ale přestalo bavit. Hledala jsem, co dál.

Na víkendu jsem se překonala a vyzkoušela puding z chia semínek s ovocným pyré. Pyré a ovoce bylo skvělé. Na chia semínka jsem nebyla zvyklá, takže se u mě s velkým úspěchem nesetkaly. Už jsem ale opravdu chtěla změnu.

Došlo tedy na chia puding. Postupně mi zachutnal natolik, že jsem několik měsíců snídala chia puding s ovocem v různých obměnách.

Na oběd jsem si kupovala v blízkém veganském bistru letní závitky s arašídovou omáčkou a večer jsem jedla hlavně čerstvou zeleninu.

Jedním z mých prvních domácích pokusů – receptů byla mrkvová pomazánka z mrkve, petržele, kešu, cibule a citronové šťávy s kupovaným RAW krekrem ze lněných semínek. A šlo to.

Začala jsem opatrně experimentovat s jednoduchými recepty s několika ingrediencemi. Krok za krokem jsem objevovala svět živé stravy. Zjistila jsem, jak je rozmanitý a velký.

Zkoušela jsem vyrábět mléka, jogurty a sýry z ořechů a semínek. Nechávala jsem klíčit vše, co mě napadlo. Zkoušela nové ingredience a druhy ovoce a zeleniny. Hrála jsem si s kombinováním chutí.

Najednou to šlo a těšilo mě to. A to jsem před živou stravou nebyla žádná velká kuchařka. Uměla jsem několik jídel, které jsem se naučila hlavně v době, kdy jsem byla na rodičovské dovolené.

Spousta otázek

S objevováním přicházely otázky. A s nalezenou odpovědí se objevily nové. Ze začátku jsem hledala odpovědi hlavně na tyto:

• Jsou nějaké jednoduché recepty?
• Co mohu s potravinami dělat, aby si zachovaly prospěšné látky? Jak je mohu zpracovávat?
• Jak je to s kombinováním potravin?
• Jaké přístroje můžu používat?
• Jak se klíčí?
• Co se jak dlouho namáčí?
• Jak poznám RAW ingredience?
• Kde mohu nakoupit kvalitní RAW ingredience?
• Mám všechny potřebné látky? Nechybí mi něco? Co mám jíst, abych měla vše?
• Začínám hodně hubnout. Co se to děje? Je to v pořádku?
• Jak si to mám ustát před ostatními?

Detoxikační příznaky

Při okamžitém přechodu na 100 % živou stravu můžete pocítit detoxikační účinky. Tělo se čistí a spouští procesy, které nemají příjemné projevy.

Můžete se cítit unavení, může se dočasně zhoršit stav pokožky, vyskočit akné, objevit se bolesti hlavy. Podle toho, co jste byli doposud zvyklí jíst, bude proces čištění různě intenzivní a bude mít u každého jiné projevy.

Já sama jsem přešla živou stravu zprudka ze dne na den a na 100 %. Tyto projevy si nepamatuji. V mém případě asi nebyly tak hrozné. Nebo jsem tak málo cítila své tělo a přehlížela jeho potřeby, že jsem tomu nevěnovala pozornost.

Dnes doporučuji přecházet pozvolna postupným navyšováním podílu živé stravy v jídelníčku. Ono se to také lépe integruje do života.

Já jsem řešila hlavně velké snížení hmotnosti. S váhou jsem před přechodem na živou stravu neměla problémy, a tak mé hubnutí působilo rodině a přátelům starosti. Cítila jsem se fyzicky dobře, a tak jsem pokračovala. Věděla jsem, že se časem dostanu do stavu ideálního pro mé tělo. Nakonec to trvalo skoro dva roky.

Možná rizika

O rizicích jsem se dozvídala postupně. Každý máme jiné tělo a každému vyhovuje něco jiného. Proto doporučuji vyzkoušet si živou stravu na vlastním těle a zjistit, zda vám tento způsob stravování vyhovuje a co vám přináší.

Já sama jsem došla k tomu, že na podzim a v zimě kombinuji živou stravu s teplými zeleninovými polévkami a dušenou zeleninou v páře. Zkrátka se může stát, že vám to teplé jídlo bude v zimě chybět.

Při 100 % živé stravě vám také může chybět vitamín B12, který tělo získává hlavně z mléčných výrobků, vajec a živočišné stravy.

V rámci živé stravy jej lze doplnit z některých druhů řas (spirulina, chlorella) nebo hub. Není jasné, zda je přísun z těchto zdrojů dostatečný. Proto je dobré zvážit suplementaci tohoto vitamínu, případně si nechat jednou za čas zkontrolovat jeho množství v krvi.

Dnes

Dnes jsem si spoustu postupů už zažila a jsou to pro mě běžné úkony. Došla jsem k tomu, jejich postupným zaváděním do svého života.

Řídím se více svými chutěmi a tím, co si tělo žádá, než pokyny a pravidly. Kombinování potravin řeším s ohledem na své tělo. Pokud cítím, že mi určitá kombinace nesedí, nejím ji. Jinak si dávám svobodu v tvoření i jídle. A to mě baví.