Když s lidmi mluvím o tom, že jím převážně živou veganskou nevařenou stravu, často slyším: „No, to si v zimě neumím představit.“ a nebo „Potřebuji mít v zimě horkou polévku.“.
Je zajímavé, že bych nejspíš stejnou větou reagovala ještě před pěti lety, kdy jsem o živém stravování nic nevěděla.
Těmito větami jsem začínala první část svého článku „Co jíst v zimě„. Protože toho bylo najednou hodně, co jsem s vámi chtěla sdílet, rozdělila jsem článek na dva. A tento článek je pokračováním článku „Co jíst v zimě“. Ten si můžete přečíst zde>>.
V úvodu přesto zopakuji, co jsem již psala v první části článku, protože to považuji za důležité a nechci o to ochudit čtenáře, který si přečte nejprve druhou část článku.
Každá nová zima (vlastně každé nové roční období) mi přináší do jídelníčku a stravování nové objevy a návyky. Věřím, že se dokážeme léčit sami už jen tím, že se napojíme na své tělo a upravíme stravu dle jeho potřeb.
Strava byla od dětství mým velkým tématem v různých formách. Věnovala jsem ji velkou pozornost, i když ne vždy správným způsobem :-). Tedy způsobem, který by vycházel z vnímání a napojení na potřeby těla.
Upřímně uvádím, že nejsem výživový poradce ani znalec Ayurvédy či Tradiční čínské medicíny. Řídím se čistě tím, jak mě vede tělo a intuice.
Vycházím z faktu, že každé tělo je jiné a každé potřebuje jiný přístup. Záleží také v jakém stavu se právě nachází. Za důležité považuji vědomé propojení se se svým tělem a vnímání jeho potřeb.
Tento článek jsem pojala inspirativně. Mým cílem je inspirovat vás tím, k čemu jsem došla vlastní zkušeností nebo co jsem převzala, protože mě dobrá duše sdílející své zkušenosti také inspirovala.
Líbí se mi myšlenka vzájemné inspirace. Jak to zní vám?
Nechť zde naleznete inspiraci pro sebe, a když to tak budete cítit, můžete mi poslat zprávu a inspirovat také vy mě. Budu za to ráda :-).
Stále se učím vnímat jemnější a jemnější náznaky těla a způsoby, jakými se mnou komunikuje. Cítím, že mi právě živá veganská strava pomáhá se na své tělo lépe nalaďovat. Kdo ví? Vám může stejným způsobem pomáhat jiný přístup nebo technika. Stačí začít zkoušet a hledat svou cestu.
Velkou pomoc a podporu nacházím také v praktikování jógy, bytí v přírodě, dechových cvičeních, meditacích, vědomém tanci a kakaových ceremoniích. Ladím se sama na sebe a učím se poznávat sebe sama také pomocí numerologie a výkladu karet.
Níže zopakuji všechny body. Jak ty z prvního článku, tak ty, o kterých budu psát v tomto článku. Myslím, že tím zachovám celkový přehled, co mě dosavadní zimy naučily. A dále budu pokračovat bodem 5.
Zahřívací koření a bylinky využívají snad všechny tradiční přístupy léčení stravou. Pracuje s nimi Ayurvéda, Tradiční čínská medicína, částečně také Tradiční tibetská medicína.
Zahřívají naše tělo tím, že způsobují rozšíření cév a prokrvení tkání. Ve spojení s teplým jídlem nebo teplým nápojem je to krásné teplo, které se vám rozlévá po těle a vydrží tam :-).
Máte v zimě větší chuť na pikantní a pálivé pokrmy? Co zázvorový čaj, horká čokoláda s čili nebo kurkuma latte, česneková pomazánka nebo polévka či křenová omáčka?
Každou zimu mám na zahřívací koření větší a větší chuť. Letos jsem si hodně užívala kaše z oživených semínek a pohanky se skořicí, zázvorem, hřebíčkem, badyánem a rozhodně nesmělo chybět čili.
Základní verzi této kaše učím také na svých workshopech s Lenkou a živou stravou. Bližší informace k workshopům najdete na facebooku zde>>. Časem také na mém blogu.
Recept na rychlou živou kaši najdete také v mém eBooku zdarma s názvem 7 rad pro živé stravování mimo domov, který si můžete stáhnout tady>>.
V mé kuchyni převládají v zimě kurkuma, zázvor, skořice, hřebíček, badyán, vanilka, nové koření, muškátový oříšek, kardamon, kmín, tymián, oregano, hořčičné semínko, pepř, čili, česnek, křen.
Zatím nemám větší zkušenosti s cayenským pepřem, anýzem a lékořicí. Čekají na to, až je objevím. Těším se na jejich zapojení :-).
Zimou mě také „provázejí“ bylinkové čaje. Nejoblíbenější jsou zázvorový a kořeněné čase s bylinkami a zahřívacím kořením. Čaje dělám klasicky a přelévám je horkou vařenou vodou.
Můžete vyzkoušet domácí kurkuma latte z mandlového mléka (nebo kokosového mléka) nebo teplou čokoládu s čili a kořením. Doplnila jsem je pro vás do receptů. Recept na kurkuma latte najdete tady>> a recept na teplou čokoládu s čili si můžete prohlédnout zde>>.
V zimě silně cítím, které ovoce a zelenina ochlazují mé tělo.
Miluji banány, pomeranče, mango a mladý kokos. V zimě už je dnes nejím nebo jen výjimečně. Třetí zimu na převážně živé stravě jsem je přestala přirozeně jíst a vrátila jsem se k nim na jaře. A to už mi zůstalo. V zimě mě zkrátka nelákají.
Z ovoce si dopřávám hlavně jablka a hrušky. A vybírám takové, které jsou české a v bio kvalitě. Ideální je najít farmu nebo trhy, na kterých prodávají své plody přímo farmáři.
Tak můžete snížit pravděpodobnost, že v nabídce najdete ovoce nebo zeleninu, která nevyrostla ve vaší blízkosti v podzimní nebo zimní sezóně.
Oblíbila jsem si také nákupy přes webovou stránku Scuk.cz, kde bylo možné nakupovat a vidět přímo farmu, ze které nakupujete. V poslední době, bohužel, farmářů ubylo a drží se především větší BIO zeleniny.
V mé špíži najdete v zimě hlavně mrkev, zelí, červenou řepu, celer, petržel, dýni, brambory, cibuli, česnek, občas pórek, křen a batáty.
V receptech na mém blogu najdete recept na RAW mixovanou zelňačku s vařeným bramborem. Můžete si ho prohlédnout tady>>.
Nádherné povídání o důležitosti a vlivu informace, kterou potraviny nesou do těla, si můžete poslechnout na kanále Příznaky transformace v rozhovoru s MUDr. Janem Vojáčkem „Jak ve vlastním organismu probudit schopnost samoléčby„. Najdete ho zde>>.
Jaké ořechy máte nejraději? Vlašáky, lískové ořechy, para ořechy, pistácie nebo pekanové?
Jaká jíte semínka? Dýňová, slunečnicová, sezamová, chia, lněná nebo konopná? Víte, že mandle je semínko?
Všimla jsem si, že si dělám na zimu zásoby ořechů a semínek. Mám na ně větší chuť. Tělo si je žádá. Minulé zimy jsem je hodně kupovala. Letos jsem si tvořila zásoby sběrem, když to šlo. To má také své kouzlo. Nadšeně jsem chodila kolem plotů a radovala se z každého ořechu.
Ještě v únoru jsem vyloupávala vlašské ořechy posbírané v okolí :-). Kromě těch se ve špíži těší na namáčení a klíčení pohanka, dýňová a slunečnicová semínka, mandle, chia semínka, lněná a konopná semínka, mák a sezam.
Věřím, že nám je příroda neservíruje na podzim jen tak pro nic za nic. Vše, co dělá má svůj hluboký smysl.
Suchá semínka a ořechy jsou „uzavřena“. Špatně se tráví. Když je namočíte (každý druh potřebuje svůj čas pro namáčení), oživíte je nebo můžeme říct také probudíte k životu či aktivujete.
Namáčením začnou otevírat dosud uzavřené (spící) výživné látky a aktivují trávící enzymy uvnitř semínek. Semínka jsou pak lépe stravitelná a vaše tělo z nich může získat celý nutriční potenciál, který nabízí.
Namočením (oživením) se semínka připravují ke klíčení. Pokud jim dopřejte ještě čas, aby naklíčila, stávají se velkou zásobárnou různých výživných látek, vitamínů a minerálů, které si můžete dopřávat i v zimě v jejich přirozené podobě.
Miluji tu živou energii (pránu, živost, plnost), kterou cítím, když jím oživená nebo naklíčená semínka.
Připravuji pro vás eBook Vytvořte si živý jogurt bez mléka, cukru a kupovaných probiotik, ve kterém ukazuji, jak si můžete krok za krokem vytvořit živé jogurty z kešu, slunečnicových semínek a mandlí. Těším se, až vám ho na blogu nabídnu 🙂 a vy si je budete moci vyzkoušet.
Věděli jste, že nemá smysl namáčet semínka, která byla tepelně zpracována například pražením nebo pečením? Při vysokých teplotách se enzymy i velká část výživných látek zničí. Taková semínka již oživit nelze.
Po určitém čase na živé stravě jsem zatoužila vyzkoušet také recepty se sušením a pořídila jsem si svou první sušičku na ovoce. Pustila jsem se do experimentů a postupně objevovala kouzlo sušení a sušených dobrot.
Zbožňuji sušené granoly z pohanky, slunečnicového semínka a mandlí (nebo kokosu) s mixovaným jablkem, medem a zahřívacím kořením dle chuti.
Můžete si dělat i různobarevné varianty přidáním kurkumy, šťávy s červené řepy nebo chlorelly.
Skvělé jsou také granoly na slano. Používám je do polévek nebo jen tak křoupu ke svačině.
Granoly si dopřávám každou zimu, od té doby, co mi na kurzu živé stravy odkryla lektorka Míša tajemství namočené (může být i naklíčená) a usušené pohanky. Můžete si z ní pomletím udělat vlastní výživnou pohankovou mouku na živé „moučníky“.
Zkoušeli jste lehce sušenou zeleninu (2 hodiny na 42 °C) rovnou ze sušičky? Je krásně teplá a polotvrdá. Podobá se krátce podušené zelenině. A co teprve „chlebíky“ z kysaného zelí nazývané „zelňáky„.
Při sušení doporučuji hlídat si teplotu do 45 °C. To v praxi obvykle znamená, že sušení trvá déle než při vyšších teplotách, ale sušené dobroty si zachovají maximum svých výživných látek a vy je pak můžete všechny dopřát svému tělu :-).
S divokými bylinkami a plody z přírody se seznamuji od minulého jara. Naučila jsem se sbírat a používat v kuchyni několik druhů, které bezpečně poznám a které rostou v mém okolí.
Zjistila jsem, že některé lze sbírat a jíst také v zimě. A že je to vlastně dokonalé, protože po přemrznutí si vytváří něco jako vlastní „nemrznoucí kapalinu“.
Když bylinku sníte, získáte z této „nemrznoucí kapaliny“ také schopnost lépe udržovat své tělo v teple.
Co tedy můžete v zimě sbírat? Já jsem zatím vyzkoušela pampelišky, sedmikrásky, přemrzlý svízel a šípky, v únoru už jsou i mladé kopřivy, bršlice, orsej jarní.
Po přemrznutí se šípky uvnitř promění v takovou šípkovou marmeládu. Jen dejte pryč semínka. Mají na sobě drobné háčky.
Z nasbíraných bylinek dělávám hlavně zelené kaše a smoothie umixováním s jablkem, chia semínky, kapkou jablečného octa, zahřívacího koření, medem a vodou.
Pokud vás divoké bylinky zaujaly, ráda čerpám informace u Štěpána a Melany na blogu Síla pro život.
To je má inspirace pro vás. Když si najdete jednu jedinou radu, kterou ucítíte, že je pro vás a aplikujete ji ve svém životě, bude to skvělé. Pro vás, protože vám to změní život. Pro mě, protože jsem vám mohla být inspirací.
Co pomáhá vám? Jaké na sobě pociťujete změny? Chcete inspirovat také vy mě?
Děkuji vám. Mějte se krásně.
S láskou
Lenka